Naše poznávací cesta po Polsku začala v Osvětimi (německy Auschwitz). I když toto místo nemá dobrý příběh, je důležité si připomenout historii a všechny oběti holokaustu. Každý žák napjatě poslouchal vyprávění paní průvodkyně. Poté nás čekala prohlídka Krakowa zaměřená hlavně na židovskou čtvrť Kazimierz.
Zde jsme potkali i ortodoxní židy v jejich typickém oblečení (s pejzy, v bílé košili s černým kompletem). Při rozchodu jsme si mohli ochutnat vyhlášenou pochoutku - zapékanku. Potom už jsme jen dojeli do hotelu na předměstí Krakowa, dali si dobrou večeři (kuřecí řízek s bramborovou kaší) a šli unavení po celém dni do postele. Tímto končil náš první den.
Ráno jsme začali prohlídkou královského hradu Wawel. Prošli jsme královskou cestou až na hlavní náměstí – Rynek. Po cestě jsme nahlédli do kostela svatého Petra a Pavla. Na Rynku následoval rozchod, kde jsme ochutnali tradiční sladké pečivo – obvařanek (něco jako preclík). Za zvuku hejnala (trubače) jsme mířili směr solný důl Wielicka, kam nás musel z centra dovézt autobus. Jedná se o největší solné doly na světě, které už ale neslouží svému účelu. Proto do nich míří davy turistů a obdivují krásy podzemních prostor. V podzemí jsme mohli obdivovat sochy od samotných horníků, tematické rekonstrukce hornictví a asi největší skvost, kterým je kaple sv. Kingy. Zde se každou neděli slouží bohoslužby. Celá exkurze podzemí vyvrcholila jízdou výtahem ze sto metrové hloubky.
Mgr. Lukáš Ležák ve spolupráci s Ivou Mokrou (8. A)
Celý výlet se mi líbil a navštívil bych Polsko znovu. První den byl smutnější, ale druhý den se mi dost spravila nálada. (Jan Homolka, 8. B)
V Polsku se mi líbilo. Jsem rád, že jsem mohl jet. Krakow jsem si prohlédl už podruhé, ale to mi nevadilo, protože je to hezké a upravené město. Nejvíce se mi líbila návštěva solných dolů. Mohl jsem ji tam také ochutnat. Osvětim byla náročná, v té době bych určitě žít nechtěl. (Tomáš Růžička, 9. třída)